Kód: 294

Elisabeth Åsbrink I A stromy ve Vídeňském lese stojí

Neohodnoceno
330 Kč
Skladem

Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. O osamělosti a boji s pocitem ukřivděnosti. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět – tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA.

 

Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth Åsbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii.  Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński.

524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili – jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let – mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek „rasově cizích“ uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože „poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima – drama uprchlíků v současném světě“. Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem „horší rasy“ nahradila „cizí kultura“.

Kategorie: KNIHY

 

 

O autorce

Elisabeth Åsbrink (*1965) je švédská spisovatelka a novinářka. Pracovala v televizi SVT jako redaktorka a producentka, podílela se také na přípravě jednoho z nejpopulárnějších rozhlasových programů ve Švédsku Sommar in P1 (Léto na stanici P1).  Žije ve Stockholmu a Kodani. Už její knižní debut Smärtpunkten (Citlivý bod) byl v roce 2009 nominovaný na Augustovu cenu v kategorii non-fiction a na Cenu švédské investigativní žurnalistiky. V roce 2010 spolupracovala na knize švédského fotografa Björna Abelina BLÄCK – tatueringar hud minnen (INKOUST – vzpomínky tetované na kůži). Jako autorka dramat debutovala hrou Räls/Tracks (Koleje), kterou dokončila v roce 2012. V současnosti je přeložena do několika jazyků. Její druhá kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí získala nejen Augustovu cenu, ale také prestižní ocenění pro reportážní literaturu, Cenu Ryszarda Kapuścińského, a cenu Švédsko-dánského kulturního fondu.  Tato kniha ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii.  Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński. Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Autorčina kniha 1947 (2016, slovensky Absynt 2018) je ambiciózním historicko-reportážní projekt, v němž Elisabeth Åsbrink rekonstruuje jediný poválečný rok – 1947, rok, který formoval i naši současnost. Poslední publikací je Made in Sweden: 25 ideas that created a country (2019), pokus o načrtnutí základů švédské identity.

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení